Todos los programas apoyados por el FSE+ deben notificar datos sobre el conjunto de indicadores comunes referentes a cada nivel de objetivo específico.  Además, se deben fijar, en relación a cada objetivo específico, hitos y metas acumulativos para los indicadores de realización, y metas acumulativas para los indicadores de resultados ((Artículo 17(3) del reglamento del FSE+). Sin embargo, no es necesario fijar hitos ni metas para cada indicador, sólo para un nombre limitado de indicadores comunes (y específicos de programa, cuando sea necesario). Éstos deben de ser seleccionados en base a la lógica de intervención, y deben reflejar los principales cambios y resultados que se esperan conseguir en el objetivo específico. Para indicadores de realización, por los cuáles se ha definido una meta (para finales de 2029) deben también de fijarse hitos (para finales del 2024); los valores de referencia (valor del indicador si el programa no fuere implementado) son cero por definición para indicadores de realización. Para indicadores de resultado, tasas de éxito históricas (valores de referencia) pueden utilizarse para fijar metas; no es necesario fijar hitos para indicadores de resultados para los cuales se hayan fijado metas (para finales de 2029).

All ESF+ programmes are required to report data on the common set of indicators at the specific objective level. Besides, cumulative milestones and target values for output indicators and cumulative target values for result indicators should be set for each specific objective. However, not all indicators need to be linked to a target value and milestones (Article 17(3) of the ESF+ Regulation). Targets should indeed be set only for a limited number of common indicators (and when necessary programme-specific indicators) selected in line with the intervention logic and measuring the major change(s) intended and main deliverables to be achieved in the specific objective.   For output indicators, baselines (value of the indicator in the absence of programme implementation) will necessarily be 0. For output indicators for which a target has been set (for end-2029), milestones (for end-2024) are necessary.  For result indicators, historical success rates (reference values) can be used to set targets. For result indicators for which a target has been set (for end-2029), no milestones are needed.

Η αναφορά των δεδομένων για το σύνολο των κοινών δεικτών στο επίπεδο του ειδικού στόχου είναι υποχρεωτική για όλα τα προγράμματα του ΕΚΤ+. Εκτός αυτού, θα πρέπει να οριστούν αθροιστικά ορόσημα και τιμές στόχοι για τους δείκτες εκροών και αθροιστικές τιμές στόχων για τους δείκτες αποτελεσμάτων. Ωστόσο, δεν είναι αναγκαίο να συνδέονται όλοι οι δείκτες με μια τιμή-στόχο και κάποιο ορόσημο (Άρθρου 17.3 του κανονισμού ΕΚΤ+). Πράγματι, στόχοι θα πρέπει να καθορίζονται μόνο για έναν περιορισμένο αριθμό κοινών δεικτών (και όταν χρειάζεται, για ειδικούς ανά πρόγραμμα δείκτες) που επιλέγονται σύμφωνα με τη λογική παρέμβασης και που μετρούν τις αναμενόμενες σημαντικές αλλαγές και τις ποσότητες των κύριων παραδοτέων που πρέπει να επιτευχθούν εντός του ειδικού στόχου.Για τους δείκτες εκροών, οι τιμές βάσης (τιμή του δείκτη ελλείψει εφαρμογής του προγράμματος) είναι πάντα 0. Για τους δείκτες αποτελεσμάτων για τους οποίους έχει οριστεί κάποιος στόχος (για το τέλος του 2029), απαιτούνται ορόσημα (για το τέλος του 2024). Για τους δείκτες αποτελεσμάτων, τα ιστορικά ποσοστά επιτυχίας (τιμές αναφοράς) μπορούν να χρησιμοποιηθούν για τον καθορισμό στόχων. Για δείκτες αποτελεσμάτων για τους οποίους έχει τεθεί στόχος (για το τέλος του 2029), δεν απαιτούνται ορόσημα.

Bei allen ESF+-Programmen ist es erforderlich, Daten über gemeinsame Indikatoren auf der Ebene der spezifischen Ziele zu melden. Außerdem sollten für jedes spezifische Ziel kumulative Etappenziele und Sollvorgaben für Outputindikatoren und kumulative Sollvorgaben für Ergebnisindikatoren festgelegt werden. Allerdings müssen nicht alle Indikatoren mit einer Sollvorgabe und Etappenzielen verknüpft werden (Artikel 17 Absatz 3 der Verordnung über den ESF+). In der Tat sollten Ziele nur für eine begrenzte Anzahl gemeinsamer Indikatoren (und gegebenenfalls programmspezifischer Indikatoren) festgelegt werden, die im Einklang mit der Interventionslogik ausgewählt werden und die beabsichtigte(n) größere(n) Veränderung(en) und die wichtigsten Ergebnisse messen, die im Rahmen des spezifischen Ziels erreicht werden sollen.  Bei Outputindikatoren ist der Ausgangswert (Wert des Indikators bei fehlender Programmdurchführung) zwangsläufig 0. Für Outputindikatoren, für die ein Zielwert festgelegt wurde (für Ende 2029), sind Etappenziele (für Ende 2024) erforderlich.  Für Ergebnisindikatoren können historische Erfolgsquoten (Referenzwerte) verwendet werden, um Zielwerte zu setzen. Für Ergebnisindikatoren, für die ein Zielwert festgelegt wurde (für Ende 2029), sind keine Etappenziele erforderlich.

Det er et krav, at alle ESF+ programmer skal indrapportere data på det fælles sæt indikatorer ved det specifikke målniveau. Derudover bør kumulative milepæle og målværdier for outputindikatorer og kumulative målværdier for resultatindikatorer sættes for hvert specifikke mål.  Dog er det ikke nødvendigt, at alle indikatorer linkes til en målværdi og milepæle (Artikel 17.3 af  ESF+ forskriften). Mål bør faktisk kun sættes for et begrænset antal fælles indikatorer (og hvor nødvendigt programspecifikke indikatorer), som vælges  i tråd med interventionslogikken og måling af den/de tilsigtede hovedforandring(-er),  og hovedresultaterne, som skal opnås i det specifikke mål.  For outputindikatorer vil baselines (værdien af indikatoren i fravær af programimplementering)  nødvendigvis være 0. For outputindikatorer for hvilke et mål er sat (for slut-2029), er milepæle (for slut-2024) nødvendige.  For resultatindikatorer kan historiske succesrater (referenceværdier) Alle bruges til at sætte mål. For resultatindikatorer, for hvilke et mål er sat (for slut-2029), er ingen milepæle nødvendige.

Všechny programy ESF+ musejí vykazovat údaje o společném souboru ukazatelů na úrovni konkrétního cíle. Kromě toho musejí být pro každý konkrétní cíl stanoveny kumulativní milníky a cílové hodnoty pro ukazatele výstupu a kumulativní cílové hodnoty pro ukazatele výsledku. Nicméně ne všechny ukazatele musejí být spojeny s cílovou hodnotou a milníky (článku 17.3 nařízení o ESF+). Cíle musejí být skutečně stanoveny pouze pro omezený počet společných ukazatelů (a v případě potřeby ukazatelů specifických pro program) vybraných v souladu s intervenční logikou a měřením hlavních zamýšlených změn a hlavních výstupů, kterých má být dosaženo ve specifickém cíli.U výstupních ukazatelů budou plány (hodnota ukazatele v případě, že nebude implementace programu) nutně 0. U ukazatelů výstupu, pro které byl stanoven cíl (pro konec roku 2029), jsou nezbytné milníky (pro konec roku 2024). U ukazatelů výsledku lze pro stanovení cílů použít historické míry úspěchu (referenční hodnoty). U ukazatelů výsledku, pro které byl stanoven cíl (pro konec roku 2029), nejsou zapotřebí žádné milníky.

Всички програми на ЕСФ+ са длъжни да отчитат данни за общия набор от показатели на конкретно целево ниво. Освен това, за всяка конкретна цел трябва да се определят кумулативни етапи и целеви стойности за показатели за продукция и кумулативни целеви стойности за показатели за резултат. Не всички показатели обаче трябва да бъдат свързани с целевата стойност и основните етапи (на член 17.3 от Регламента за ЕСФ+). Целите наистина трябва да се определят само за ограничен брой общи показатели (и когато е необходимо, специфични за програмата показатели) подбрани в съответствие с логиката на интервенция и измерващи основната предназначена промяна(и) и основни резултати, които трябва да бъдат постигнати в конкретната цел.  За изходните показатели базовите стойности (стойността на показателя при липса на изпълнение на програмата) задължително ще бъдат 0. За изходните показатели, за които е определена цел (за края на 2029 г.), са необходими етапи (за края на 2024 г.). За показателите за резултат историческите проценти на успех (референтни стойности) могат да бъдат използвани за определяне на целите. За показателите за резултат, за които е определена цел (за края на 2029 г.), не са необходими етапи.

EECO13 \"Državljani tretjih držav\" se nanašajo na udeležence, ki niso državljani EU.  EECO14 \"Udeleženci s tujim poreklom\" temeljijo na nacionalnih opredelitvah. Če nacionalne opredelitve ni, se pojem lahko razume kot osebe, katerih starši so bili rojeni zunaj države (v skladu s priporočilom UNECE). V tem primeru imajo lahko udeleženci tuje poreklo, vendar imajo državljanstvo EU (tj. zabeleženo pod EECO14, vendar ne pod EECO13), velja pa lahko tudi obratno: udeleženec ni državljan EU, vendar s starši, ki niso rojeni v tujini (tj. zabeleženo pod EECO13, vendar ne pod EECO14).  EECO15 \"Manjšine\" temeljijo na nacionalni opredelitvi. Spodnje opredelitve ponujajo reference, na katerih lahko temeljijo nacionalne opredelitve:  · Etnična manjšina - posamezniki z drugačno kulturno tradicijo ali poreklom kot večina prebivalstva. · Nacionalna manjšina - posamezniki iz razmeroma uveljavljenih manjšinskih skupin, ki živijo v določenih državah EU. Nacionalne manjšine so bile ustanovljene že več generacij v nekaterih državah EU, kot so Rusi in Poljaki v baltskih državah in madžarska manjšina v Romuniji. · Domorodne manjšine - etnične skupine, ki so dolgoletni prebivalci določene države EU. Lahko imajo migrantsko, domorodno ali nomadsko poreklo brez zemlje. · V skladu z nacionalnimi opredelitvami lahko pojem manjšine zajema tudi skupine z drugimi osebnimi lastnostmi, ki so predmet diskriminacije, na primer versko prepričanje ali spolne preference.  Povzetek: - Razlika med EECO13 (državljani tretjih držav) in EECO14 (tuje poreklo) je v tem, da se EECO13 osredotoča na državljanstvo udeležencev, EECO14 - če upošteva zgornje priporočilo - pa se osredotoča na državo rojstva staršev udeležencev. - EECO14 je določen neodvisno od državljanov ali manjšin tretjih držav.  Na koncu upoštevajte, da je treba v vseh lastnostih, ki veljajo, zabeležiti enega posameznika. To pomeni, da lahko spadajo pod enega, dva ali vse tri od teh kazalnikov (npr. osebe iz spolne manjšine, z državljanstvom zunaj EU in staršev, rojenih v drugi državi).

EECO13 "Tredjelandsmedborgare" hänvisar till deltagare som inte är EU-medborgare.  EECO14 "Deltagare med en utländsk bakgrund" ska baseras på nationella definitioner. I frånvaro av en nationell definition kan termen förstås som personer vars föräldrar föddes utanför landet (enligt UNECE rekommendationen). I det fallet kan deltagare ha en utländsk bakgrund men ha ett EU-medborgarskap (d.v.s. registrerad under EECO14 men inte under EECO13). Det omvända kan också vara sant: en deltagare kan vara icke EU-medborgare men med föräldrar som inte är födda utomlands (d.v.s. registrerade under EECO13 men inte under EECO14).  EECO15 "Minoriteter" skall baseras på nationell definition. Som referens ger definitionerna nedan en referens som de nationella definitionerna kan baseras på:  - Etnisk minoritet - individer med en annan kulturell tradition eller bakgrund än majoriteten av befolkningen.  - Nationella minoritet - individer från relativt väletablerade minoritetsgrupper som i särskilda EU-länder. Nationella minoriteter har etablerats under ett antal generationer i vissa EU-länder, såsom ryssar och polacker i de Baltiska staterna och den ungerska minoriteten i Rumänien.  - Infödda minoriteter - etniska grupper som är långvariga invånare i särskilda EU-länder. De kan ha migrant-, infödd eller landlös nomadisk bakgrund. - Föremål för nationella definitioner, kan termen minoritet även omfatta grupper med andra personliga kännetecken som är föremål för diskriminering, såsom religiös tro eller sexuell läggning.  Sammanfattningsvis: - Skillnaden mellan EECO13 (tredjelandsmedborgare) och EECO14 (utländsk bakgrund) är att medan EECO13 fokuserar på deltagarens medborgarskap, fokuserar EECO14 - om man följer rekommendationen ovan - på födelselandet för deltagarnas föräldrar. - EECO14 är definierat oberoende av tredjelandsmedborgare eller minoriteter.  Notera slutligen att en individ bör registreras i alla kännetecken som gäller. Det innebär att de kan passa inom en, två eller alla tre av dessa indikatorer (d.v.s. person från en sexuellt minoritet, med icke EU-medborgarskap och föräldrar födda i ett annat land).

EECO13 „Štátni príslušníci tretích krajín“ sa týkajú účastníkov, ktorí nie sú občanmi EÚ. EECO14 „Účastníci s cudzím pôvodom“ sú založení na vnútroštátnych definíciách. Ak neexistuje vnútroštátna definícia, tento výraz možno chápať ako osoby, ktorých rodičia sa narodili mimo krajiny (podľa odporúčania EHK OSN). V takom prípade môžu mať účastníci cudzí pôvod, ale majú občianstvo EÚ (napr. sú zapísaní pod EECO14, ale nie pod EECO13). A môže to byť aj naopak: účastník môže byť občanom mimo EÚ, ale s rodičmi, ktorí sa nenarodili v zahraničí (napr. je zapísaný pod EECO13, ale nie pod EECO14). EECO15 „Menšiny“ sú založené na vnútroštátnej definícii. Ďalej uvedené definície slúžia ako referencia, na ktorej môžu byť založené vnútroštátne definície:  · Etnická menšina – jednotlivci s odlišnou kultúrnou tradíciou alebo pôvodom ako väčšina obyvateľov. · Národnostná menšina – jednotlivci z relatívne etablovaných menšinových skupín žijúcich v konkrétnych krajinách EÚ. V niektorých krajinách EÚ existujú národnostné menšiny už niekoľko generácií, napríklad Rusi a Poliaci v pobaltských štátoch a maďarská menšina v Rumunsku. · Domorodé menšiny – etnické skupiny, ktoré sú dlhodobými obyvateľmi konkrétnej krajiny EÚ. Môžu mať migrantské, domorodé alebo bezzemské nomádske korene. · Podľa vnútroštátnych definícií môže pojem menšina zahŕňať aj skupiny s inými osobnými charakteristikami, ktoré sú diskriminované, ako je náboženská viera alebo sexuálne preferencie.  V skratke: – rozdiel medzi EECO13 (štátni príslušníci tretích krajín) a EECO14 (s cudzím pôvodom) je ten, že zatiaľ čo EECO13 sa zameriava na občianstvo účastníkov, EECO14 (ak sa riadi odporúčaním uvedeným vyššie) sa zameriava na krajinu narodenia rodičov účastníkov. – EECO14 je definovaný nezávisle od štátnych príslušníkov tretích krajín alebo menšín.  Nakoniec poznamenajte, že jeden jednotlivec by mal byť zaznamenaný vo všetkých charakteristikách, ktoré platia. To znamená, že môžu spadať pod jeden, dva alebo všetky tri z týchto ukazovateľov (napr. osoba zo sexuálnej menšiny s občianstvom mimo EÚ a rodičia narodení v inej krajine).