There is no requirement to hold micro-data on participants for these indicators in a centralised system. It is up to each MA to determine how the necessary data are collected, stored and processed. What is important is that the MA has the capacity to bring the data together using computerised methods in order to produce the final values required, including the required aggregates and breakdowns, and can demonstrate how the values for the common indicators are produced.  \nFurthermore, personal data at the individual level (i.e. micro-data) do not have to be held in a single database but may be spread across different databases with the MA or at lower levels (such as the beneficiaries) or even by third parties (such as a statistical office or the public employment service).

Η αποθήκευση των μικροδεδομένων για αυτούς τους δείκτες σε ένα κεντρικό σύστημα δεν είναι απαραίτητη. Εναπόκειται  στην κάθε Διαχειριστική Αρχή να καθορίσει τον τρόπο συλλογής, αποθήκευσης και επεξεργασίας των απαραίτητων δεδομένων. Το ζητούμενο είναι να μπορεί η Διαχειριστική Αρχή να συγκεντρώσει τα δεδομένα χρησιμοποιώντας μηχανογραφημένες μεθόδους ώστε να παραχθούν οι απαιτούμενες τελικές τιμές (συμπεριλαμβανομένων των συγκεντρωτικών στοιχείων και απαραίτητων κατανομών τους) και να μπορεί να δείξει πώς παράγονται οι τιμές των κοινών δεικτών.\n\nΕπιπλέον, η αποθήκευση προσωπικών δεδομένων σε ατομικό επίπεδο (μικροδεδομένα) σε μία μόνο βάση δεδομένων δεν είναι απαραίτητη. Τα δεδομένα μπορούν να αποθηκευτούν σε διαφορετικές βάσεις δεδομένων της Διαχειριστικής Αρχής ή και σε χαμηλότερα επίπεδα (π.χ. στο επίπεδο των δικαιούχων) ή ακόμη και σε βάσεις δεδομένων που διαχειρίζονται τρίτα μέρη (π.χ. στατιστική υπηρεσία ή δημόσια υπηρεσία απασχόλησης).

Es ist nicht erforderlich, Mikrodaten über die Teilnehmer für diese Indikatoren in einem zentralisierten System zu speichern. Es ist Aufgabe jeder einzelnen Verwaltungsbehörde, festzulegen, wie die erforderlichen Daten erhoben, gespeichert und verarbeitet werden. Wichtig ist, dass die Verwaltungsbehörde in der Lage ist, die Daten mithilfe computergestützter Methoden zusammenzuführen, um die erforderlichen endgültigen Werte einschließlich der erforderlichen Gesamtzahlen und Aufschlüsselungen zu erstellen, und dass sie nachweisen kann, wie die Werte für die gemeinsamen Indikatoren erstellt werden.   Darüber hinaus müssen personenbezogene Daten auf der individuellen Ebene (d. h. Mikrodaten) nicht in einer einzigen Datenbank gespeichert werden, sondern können über verschiedene Datenbanken der Verwaltungsbehörde oder auf niedrigeren Ebenen (wie z. B. auf der Ebene der Begünstigten) oder sogar durch Dritte (wie z. B. ein statistisches Amt oder die öffentliche Arbeitsverwaltung) verbreitet werden.

Der er ikke noget krav om at holde mikro-data om deltagere for disse indikatorer i et centraliseret system.  Det er op til hver MA at bestemme, hvordan de nødvendige data skal indsamles, opbevares og behandles.  Det som er vigtigt er, at MA'en har kapaciteten til at samle dataene ved brug af edb-metoder med det formål at producere de endelige påkrævede værdier, herunder de krævede aggregater og nedbrud, og er i stand til at vise, hvordan værdierne af de fælles indikatorer bliver produceret.     Endvidere er det ikke påkrævet, at personlige data på det individuelle niveau (dvs. mikro-data) holdes i en enkelt database, men må spredes ud over forskellige databaser med MA'en eller på lavere niveauer (såsom ydelsesmodtagerne) eller sågar af tredjeparter (såsom et statistikkontor eller den offentlige arbejdsformidling).

Mikrodata o účastnících pro tyto ukazatele není nutné uchovávat v centralizovaném systému. Je na každém MA, aby určil, jak budou nezbytná data shromažďována, ukládána a zpracovávána. Důležité je, aby MA byl schopen shromáždit data pomocí počítačových metod za účelem získání požadovaných konečných hodnot, včetně požadovaných agregátů a členění, a byl schopen prokázat, jak jsou vytvářeny hodnoty pro společné ukazatele.  Navíc osobní údaje na individuální úrovni (tj. mikrodata) nemusejí být uchovávány v jediné databázi, ale mohou být šířeny napříč různými databázemi s MA nebo na nižších úrovních (jako jsou příjemci), nebo dokonce třetími stranami ( jako je statistický úřad nebo veřejná služba zaměstnanosti).

Няма изискване за задържане на микроданни за участниците за тези показатели в централизирана система. От всеки УО зависи да определи как  се събират, съхраняват и обработват необходимите данни. Важното е, че УО има капацитета да обединява данните, използвайки компютризирани методи, за да произвежда крайните необходими стойности, включително необходимите агрегати и разбивки, и може да демонстрира как се получават стойностите за общите показатели. Освен това, личните данни на индивидуално ниво (т.е. микроданни) не трябва да се съхраняват в една база данни, но могат да бъдат разпространявани в различни бази данни с УО или на по-ниски нива (като бенефициентите) или дори от трети страни ( като статистическа служба или публична служба по заетостта).

Vzorčenje se lahko uporablja za:  -Dva skupna kazalnika dolgoročnega rezultata: EECR05 (udeleženci v zaposlitvi 6 mesecev po odhodu) in EECR06 (Udeleženci z boljšimi razmerami na trgu dela 6 mesecev po odhodu). Če jih želimo šteti za popolnoma zanesljive, je treba vrednosti kazalnikov, ki temeljijo na reprezentativnem vzorčenju, poročati z odstopanjem napake, ki ne presega 3 odstotnih točk, pri čemer uporabimo delež 95-odstotne stopnje zaupanja (tj. interval zaupanja v dolžini 6 odstotnih točk). Vzorec mora odražati značilnosti prebivalstva, zajetega v kazalniku (-ih), za naslednje spremenljivke: status zaposlitve, starostno skupino in stopnjo izobrazbe. Načrt vzorčenja, način izbire vzorca in dejanske metode vzorčenja morajo biti v celoti dokumentirani.  - 6 skupnih kazalnikov realizacije v skladu s točko 1.2 Priloge I k Uredbi ESF+: EECO12 (udeleženci invalidi), EECO13 (državljani tretjih držav), EECO14 (udeleženci s tujim poreklom), EECO15 (manjšine), EECO16 (brezdomci ) in EECO17 (udeleženci s podeželja). V skladu z Uredbo, če se podatki za te kazalnike ne zbirajo iz upravnih registrov, se vrednosti teh kazalnikov lahko določijo na podlagi informiranih ocen. Zato, če sorodne značilnosti niso merilo primernosti za udeležbo, so informirane ocene sprejemljive. Ker je reprezentativno vzorčenje vrsta informirane ocene, se lahko ta metoda uporablja tudi za te kazalnike. Ne glede na uporabljeno metodo, jo je potrebno dokumentirati.  Za preostale kazalnike o udeležencih je treba pridobiti podatke za vsakega udeleženca (neposredno ali z uporabo administrativnih registrov).

Provtagning kan användas för:- De två vanliga långfristiga resultatindikatorerna: EECR05 (deltagare i anställning 6 månader efter att de har lämnat) och EECR06 (deltagare med en förbättrad arbetsmarknadssituation 6 månader efter att de har lämnat). För att anses fullt tillförlitliga ska indikatorvärden baserade på representativ provtagning rapporteras med en felmarginal icke överstigande 3 procentenheter genom att använda en 95 % konfidensnivå för en andel (d.v.s. ett konfidensintervall med längden 6 procentenheter). Provet måste spegla befolkningens egenskaper vilka täcks av indikatorerna tvärs över följande variabler: anställningsstatus, åldersgrupp och utbildningsnivå. Provtagningsdesignen, metoden för provtagningsurval och faktisk provtagningsmetoder bör dokumenteras fullständigt. - 6 vanliga utdataindikatorer under punkt 1.2 i bilaga I i ESF + reglering: EECO12 (deltagare med funktionshinder), EECO13 (tredjelandsmedborgare), EECO14 (deltagare ned utländsk bakgrund, EECO15 (minoriteter), EECO16 (hemlösa) och EECO17 (deltagare från landsbygdsområden). Enligt regleringen, om data för dessa indikatorer inte samlas in från administrativa register, kan värden på dessa indikatorer bestämmas baserat på informerade uppskattningar. Om de relaterade kännetecken inte är ett behörighetskriterium för deltagande är informerade uppskattningar acceptabla. Då representativ provtagning är en form av informerad uppskattning kan denna metod användas för dessa indikatorer likaså. Vilken metod som än används, bör den dokumenteras.

Štatistický výber vzorky sa môže použiť na:  - Dva spoločné dlhodobé ukazovatele výsledkov: EECR05 (Účastníci, ktorí sú 6 mesiacov po odchode zapojení do hľadania zamestnania) a EECR06 (Účastníci so zlepšenou situáciou na trhu práce 6 mesiacov po odchode). Aby sa považovali za úplne spoľahlivé, hodnoty ukazovateľov založené na reprezentatívnom výbere vzoriek sa vykazujú s mierou chyby nepresahujúcou 3 percentuálne body pri použití úrovne spoľahlivosti 95 % pre istú časť (t. j. dĺžka intervalu spoľahlivosti 6 percentuálne body). Vzorka musí odzrkadľovať charakteristiky obyvateľstva, na ktoré sa ukazovateľ (ukazovatele) vzťahujú, v týchto premenných: stav zamestnanosti, veková skupina a úroveň vzdelania. Návrh výberu vzoriek, metóda výberu vzoriek a skutočné metódy odberu vzoriek by sa mali plne zdokumentovať.  - 6 spoločných ukazovateľov výstupu podľa bodu 1.2 prílohy I k nariadeniu o ESF+: EECO12 (Účastníci so zdravotným postihnutím), EECO13 (Štátni príslušníci tretích krajín), EECO14 (Účastníci s cudzím pôvodom), EECO15 (Menšiny), EECO16 (Bezdomovci) a EECO17 (Účastníci z vidieckych oblastí). Podľa nariadenia, ak sa údaje za tieto ukazovatele nezbierajú z administratívnych registrov, hodnoty týchto ukazovateľov sa môžu určiť na základe informovaných odhadov. Ak preto príslušná charakteristika nie je kritériom oprávnenosti na účasť, sú prijateľné informované odhady. Keďže reprezentatívny výber vzoriek je typom informovaného odhadu, je možné túto metódu použiť aj pre tieto ukazovatele. Bez ohľadu na použitú metódu by sa mala zdokumentovať.  Pokiaľ ide o ostatné ukazovatele o účastníkoch, je potrebné získať údaje o každom účastníkovi (buď priamo alebo pomocou administratívnych registrov).

Eșantionarea poate fi folosită pentru:  - Cei doi indicatori comuni de rezultat pe termen mai lung: EECR05 (Participanți care au un loc de muncă în termen de 6 luni de la plecare) și EECR06 (Participanți a căror situație pe piața forței de muncă s-a îmbunătățit în termen de 6 luni de la plecare). Pentru a fi considerate pe deplin de încredere, valorile indicatorilor bazate pe eșantionarea reprezentativă trebuie raportate cu o marjă de eroare care să nu depășească 3 puncte procentuale, folosind un nivel de încredere de 95% pentru o proporție (și anume, un interval de încredere de 6 puncte procentuale). Eșantionul trebuie să reflecte caracteristicile populației acoperite de indicator(i) pentru următoarele variabile: statutul ocupării forței de muncă, grupa de vârstă și nivelul de educație. Proiectarea eșantionării, metoda de selecție a eșantionului și metodele de eșantionare efective trebuie documentate complet.  - 6 indicatori comuni de realizare în conformitate cu punctul 1.2 din Anexa I a Regulamentului FSE +: EECO12 (Participanți cu dizabilități), EECO13 (Resortisanți țări terțe), EECO14 (Participanți de origine străină), EECO15 (Minorități), EECO16 (Persoane fără adăpost ) și EECO17 (Participanți din mediul rural). Conform regulamentului, dacă datele pentru acești indicatori nu sunt colectate din registrele administrative, valorile acestor indicatori pot fi determinate pe baza estimărilor documentate. Prin urmare, în cazul în care caracteristica aferentă nu este un criteriu de eligibilitate pentru participare, estimările documentate sunt acceptabile. Pentru că eșantionarea reprezentativă este un tip de estimare documentată, această metodă poate fi folosită și pentru acești indicatori. Indiferent de metoda folosită, aceasta trebuie documentată.  Pentru restul indicatorilor referitori la participanți, este necesară obținerea de date pentru fiecare participant (fie direct, fie prin utilizarea registrelor administrative).