Kdy lze použít vzorkování?
Pokud jde o vzorkování, můžeme například na začátku hovořit s účastníky přímo a pak jednoduše spočítat data pomocí statisticky spolehlivých metod? Můžeme to udělat pro všechna data nebo pouze pro ukazatele výsledku? Můžeme použít vzorkování pouze pro určité kategorie účastníků (např. cizí státní příslušníci)?
Vzorkování lze použít pro: - dva společné dlouhodobé ukazatele výsledku: EECR05 (účastníci zaměstnání 6 měsíců po odchodu) a EECR06 (účastníci se zlepšenou situací na trhu práce 6 měsíců po odchodu). Aby byly považovány za plně spolehlivé, hodnoty indikátorů založené na reprezentativním odběru vzorků se vykazují s mezí chyby nepřesahující 3 procentní body při použití 95% úrovně spolehlivosti pro určitý podíl (tj. interval spolehlivosti délky 6 procentních bodů). Vzorek musí odrážet charakteristiku populace, na kterou se ukazatele vztahují, v následujících proměnných: stav zaměstnání, věková skupina a úroveň vzdělání. Návrh vzorkování, metoda výběru vzorku a skutečné metody vzorkování musejí být kompletně zdokumentovány. 6 společných výstupních ukazatelů podle bodu 1.2) přílohy I nařízení ESF+: EECO12 (účastníci se zdravotním postižením), EECO13 (cizí státní příslušníci), EECO14 (účastníci se zahraničním původem), EECO15 (menšiny), EECO16 (bezdomovci) a EECO17 (účastníci z venkovských oblastí). Podle nařízení, pokud údaje o těchto ukazatelích nejsou shromažďovány z administrativních registrů, mohou být hodnoty těchto ukazatelů stanoveny na základě informovaných odhadů. Pokud tedy související charakteristika není kritériem způsobilosti pro účast, jsou přijatelné informované odhady. Vzhledem k tomu, že reprezentativní výběr je typem informovaného odhadu, lze tuto metodu použít také pro tyto ukazatele. Bez ohledu na použitou metodu tato musí být zdokumentována. Pro zbývající ukazatele o účastnících je nutné získat údaje o každém účastníkovi (buď přímo, nebo pomocí administrativních registrů).